Vistárie

Vistárie

Wisteria

 

  •  vistárie patří v zahradách mezi nejkrásnější liány

  • pro zdárný růst a pěstování vyžadují chráněnou slunnou polohu

  • půda by měla být výživná a propustná, hluboko zpracovaná, spíše lehčí, velmi jakostní s bohatým obsahem humusu a kyselou až neutrální reakcí. Vyhovuje stálá pokrývka půdy nad kořeny vytvořená z kompostu, slamnatého chlévského hnoje a močůvkované rašeliny.

  • je třeba počítat s tím, že rostlina bude svými výhony šplhat za světlem.

  • sestřihované rostliny kvetou nejpozději za 7 let, nesestříhané mnohdy až za 10 - 15 let od výsadby.

  • jestliže v průběhu léta zkrátíme nadbytečné postranní výhony až na několik listů, zamezíme tím přílišnému růstu celé rostliny. Podporujeme tím současně tvorbu pupenů.

  • rozmnožování je možné odnožemi, výsevem nebo roubováním

  • pokud jde o sestříhání této rostliny, platí následující rady. Hlavní stonky vistárie se pevně vyvazují podobným způsobem jako u plošně vedené jabloně, stejně tak se následně vyvazují i postranní dřevnatějící stonky. Nové výhony je třeba v létě zkrátit na 25 - 30 cm. V zimě pak zkracujeme na jeden až dva pupeny. 

  • vistárii je možné také pěstovat jako velký keř, je však třeba podepírat hlavní kmínky. řez se pak provádí stejně jako u popínavých rostlin, pnoucí rostliny hned po výsadbě seřízneme na polovinu či dvě třetiny. Ve druhém roce odstraníme pouze nežádoucí a slabé výhony. V prvních letech, vždy v zimě, se zakracují hlavní stonky, aby se udržel silný růst. Nežádoucí výhony zkrátíme na polovinu. Další řezy provádíme již tradičním způsobem: hned po odkvětu ořežeme rostliny kvetoucí na jednoletém dřevě, rostliny kvetoucí na letorostech řežeme časně zjara.

  • vzhledem k tomu, že kořenový systém vistárií bývá rozložen velmi mělce pod povrchem půdy, je nutné dávat pozor při obrývání či okopávání rostlin.

  • vistárie by také neměly být na stanovišti v dosahu kořenů jiných keřů či stromů

  • vhodné je přihnojovat dobře zakořeněné rostliny plnými hnojivy



Zpět