Zajímavosti

Vážení zákazníci,
zde najdete několik zajímavých návodů a informací, které rozhodně nepřehlédněte. 

Leknín

(Nymphaea)

Tato bohatě kvetoucí vodní rostlina je neodmyslitelným doplňkem každého zahradního jezírka a či větších ploch rybníků a stojatých tůní. Pro úspěšné pěstování leknínů je třeba slunné stanoviště, klidná vodní plocha, vhodné neutrální pH vody 9,6 - 8,5 (ve stejných podmínkách se daří kaprům, karasům, ploticím) a dostatečná hloubka. Potřebná hloubka je u jednotlivých kultivarů odlišná. Je třeba vysazovat lekníny do patřičné hloubky, jinak je možné, že například rostlina hustě svými listy pokryje celou vodní plochu, ale nevhodné prostředí jí neumožní vytvořit květy. Výsadbu leknínů provádíme do dostatečně velikých plastových košů nebo košů z kokosových vláken a to nejlépe od jara do léta, protože v zahřáté vodě se rostliny dobře ujímají. Pouze rostliny s balem je možné vysazovat ještě z kraje podzimu. Plastové koše nejprve vyložíme jutovinou či netkanou textilií. Potom je vyplníme substrátem pro lekníny a důkladně udusáme (nedoporučuje se rašelina, kompost či jiný organický materiál - pod vodou často zahnívá). Vložíme lekníny a opět zasypeme vrstvou půdy, kterou je opět třeba udusat. Poslední vrstva bude štěrková o síle 20 - 30 mm, ta má především ochranný význam a to proti vyplavování substrátu a okusování kořenů vodními živočichy. Tuto vrstvu po udusání zalijeme vodou, aby došlo k sednutí štěrku. Přečnívající jutovinu odstříhneme. Poté provedeme vydatnou zálivku rostliny a vysadíme ji nejprve na mělké stanovišti. Jakmile si vytvoří rostlina na hladině nové listy, budete ji moci přemístit do hlubšího stanoviště. Jakmile vyrůstají listy nad hladinu, potřebuje rostlina buďto přesadit do větší nádoby nebo přemístit do větší hloubky. Lekníny pravidelně rozdělujeme po čtyřech letech, napomáhá to dobrému růstu a bohatému kvetení. Lekníny hnojíme přimícháním rohové nebo kostní moučky do půdy. Vhodná jsou i pozvolna působící hnojiva. Nejlépe je však zakoupit přímo speciální hnojivo pro lekníny např. Nympha - Flor - NF. Barevná škála různých kultivarů leknínů je značně rozdílná. Některé odrůdy dokonce svoji barvu časem mění. Je však i několik barev, které se u těchto rostlin vůbec neobjevují - čistá modrá, purpurová, zelená a černá. 

 

Indian Mint

(Satureja douglasii)

Nejvhodnějšími rostlinami pro ozdobu našich oken a balkónů jsou převislé rostliny. Vyznačují se především výbornými plazivými schopnostmi, převislým růstem, pružností a ohebností. Rostlina dobře snáší déšť, chlad i vítr a nevádí jim ani částečně stinné stanoviště. Této rostlině vyhovuje běžný kvalitní substrát o pH6 - pH7. Dobré je během výsadby do půdy umístit hnojivo v podobě granulí (Osmocote, Super, Plantecote). Jinak je vhodný Kristalon, jež lze střídat s jiným tekutým hnojivem nezvyšujícím hodnotu pH. Jelikož od těchto rostlin vyžadujeme bujný růst, přičemž jejich prostor v zemině je oproti volně sazeným rostlinám menší, je třeba tyto rostliny hnojit o něco častěji, nežli uvádí návody. U vysazovaných rostlin je třeba dbát na to, aby byl v pořádku kořenový bal. Ten je třeba proti případnému následnému přesušení před výsadbou namočit a nechat ponořený až do doby, kdy přestanou unikat vzduchové bublinky. Teplota po vysazení by neměla klesat pod 16 st.C. Není-li ještě vytvořen dostatečný převis, hrozí kořínkům v nádobách vystavených přímému slunečnímu světlu přehřátí. Proto je nutné v tuto dobu nádoby nechat zastíněné. V této době je také třeba při velkém horku zalévat rostliny i několikrát denně. Celkový růst těchto rostlin závisí na délkách denního světla. Během kratších dnů vyrůstají postraní výhonky, během delších dnů s velkými teplotami dochází k ustávání narůstání postraních výhonů. Spotřeba vody vzrůstá společně s velikostí rostliny. Trvalé přemokření však rostlinám škodí a kořínky začínají odehnívat. Stejně tak však velice poruší rostlinu přílišné sucho. Přestože se jedná o jednoleté rostliny, je možné je přezimovat. Na zimu umístíme rostliny do světlé mrazuprosté místnosti a omezíme zálivku. Doporučuje se zalévat minimálně, většinou v intervalech jednou za deset dní až dva týdny. Co se týče umístění rostlin do nádob, je třeba mít na paměti, že každá rostlinka potřebuje minimálně prostor cca.150 x 150 mm. Osazujeme-li rostlinami truhlíky, většinou jsou tyto rostliny vystaveny silnému vlivu povětrnostních podmínek. Déšť, vítr, přílišné sluneční světlo, to vše v nadměrné míře může poškodit převislé rostlinky. Velice vhodné je proto opatřit truhlík podpůrnou drátěnou konstrukcí. Nad vysazenými sazenicemi umístíme mřížku. Do ok pak vplétáme opatrně výhonky tak, abychom je nepolámali. Povrch půdy je tak chráněn proti vysychání a rostliny nepolehávají. Velice dobře se daří většině převislých rostlin v zavěšených nádobách. Nádoby je možno zavěsit na hák na stěnu. Efekt zavěšených rostlin se ještě znásobuje rozmístěním rostlin nad sebou. Velice pěkně ozdobíte stěnu, umístíte-li pod spodní okraje převisu horních rostlin další nádobu s převislou rostlinou. Horní převis zakrývá spodní nádobu a vytváří tak dojem mnohem delšího květinového převisu. 

 

Kompostování

Kompost patří mezi nejdůležitější součásti každé zahrady. Ke kompostování můžeme využít takřka všech bio-materiálů, které nám zahrada, popřípadě chod domácnosti přinášejí. Využijeme zavadlých a odumřelých částí trvalek, posekané trávy, zbytků zeleniny či zbytků z kuchyně. Dále lze využít spadaného podzimního listí. Pro jeho rychlejší zetlení je vhodné listí rozsekat nadrobno. Přidáme-li do kompostu listí, je třeba přidávat i jiné na dusík bohaté prvky (zbytky zeleniny, rozsekaná tráva atd.). Do kompostu lze přidávat i nadrcené větve a kůru stromků, zdřevnatělé části košťálovin apod. Bez obav lze kompostovat i shnilé a zplesnivělé rostliny, či různé druhy plevelů. Plevele však nesmí obsahovat vyzrálá semena. Kořeny plevelů (pryskyřník, pýr, bršlice) nechte po vytažení ze země řádně oschnout. Je z nich také možné pořídit výluh, jímž můžeme provlhčit listí nebo dřevitou řezanku. Je tedy evidentní, že dobrým pomocníkem při kompostování je kromě zahradních nůžek a rýče i drtič zahradního odpadu. Nesmíme však zapomenout, že je velmi důležitá vyváženost všech druhů bio-odpadů a důkladné prokládání veškerých složek. Vrstvení provádíme následovně - na dvě třetiny vlhkého zahradního odpadu můžeme dát třetinu suchého materiálu. Je-li na podzim k dispozici pouze množství spadaného listí či dřevité řezanky a není možnost dodat pro vyváženost kompostu dostatek vlhké zelené hmoty, musíme použít různé vyvažující směsi (algináty - minerální látky; dusíkaté vápno - dezinfekční, likviduje semena plevelů; hliněná moučka - podporuje tvorbu hlinito-humusového komplexu; horninové moučky - stopové prvky, zahřívání a provzdušnění půdy; kompostové přídavky a mikroorganismy - pomáhají rozkladu hůře kompostovatelného materiálu; kompostové přídavky na bázi bylin - urychlují proces rozkladu). Kompostu děláme menší množství, abychom ho mohli bez problémů pravidelně přehazovat. Jedině pravidelným přehazováním docílíme kvalitního kompostu. 

 

Převislé truhlíkové rostliny pro ozdobu balkónů

Nejvhodnějšími rostlinami pro ozdobu našich oken a balkónů jsou převislé surfinie, petunie a muškáty. Nejideálnějšími se zdají být z těchto tří Surfinie. Surfinie naopak od petunií mají tu výhodu, že nejsou tolik křehké a náchylné na namoknutí. Vyznačují se především výbornými plazivými schopnostmi, převislým růstem, pružností a ohebností. Pro okrasné účely je samozřejmě nejdůležitější velké množství květů jež tato rostlina vytváří. Květy dobře snáší déšť, chlad i vítr a nevádí jim ani částečně stinné stanoviště. Většině balkonových rostlin vyhovuje běžný kvalitní substrát o pH6 - pH7. Petunie a jim příbuzné rostliny však potřebují lehký rašelinový substrát kyselý až pH5,5. Vyšší pH způsobuje chlorózu a tedy následný konec růstu a kvetení. Dobré je během výsadby do půdy umístit hnojivo v podobě granulí (Osmocote, Super, Plantecote). Jinak je vhodný Kristalon, jež lze střídat s jiným tekutým hnojivem nezvyšujícím hodnotu pH. Jelikož od těchto rostlin vyžadujeme bujný růst, přičemž jejich prostor v zemině je oproti volně sazeným rostlinám menší, je třeba tyto rostliny hnojit o něco častěji nežli uvádí návody. U vysazovaných rostlin je třeba dbát na to, aby byl v pořádku kořenový bal. Ten je třeba proti případnému následnému přesušení před výsadbou namočit a nechat ponořený až do doby, kdy přestanou unikat vzduchové bublinky. Chcete-li docílit bohatosti květu a rozkošatění rostlinky, zaštípněte konce mladých výhonů asi na 15 cm. Teplota po vysazení by neměla klesat pod 16 st.C. Není-li ještě vytvořen dostatečný květinový převis, hrozí kořínkům v nádobách vystavených přímému slunečnímu světlu přehřátí. Proto je nutné v tuto dobu nádoby nechat zastíněné. V této době je také třeba při velkém horku zalévat rostliny i několikrát denně. Celkový růst těchto rostlin závisí na délkách denního světla. Během kratších dnů vyrůstají postraní výhonky, během delších dnů s velkými teplotami dochází k brzkému kvetení a k ustávání narůstání postraních výhonů. Spotřeba vody vzrůstá společně s velikostí rostliny. Trvalé přemokření však rostlinám škodí a kořínky začínají odehnívat. Stejně tak však velice poruší rostlinu přílišné sucho. Na zimu umístíme rostliny do světlé mrazuprosté místnosti a omezíme zálivku. Doporučuje se zalévat minimálně, většinou v intervalech jednou za deset dní až dva týdny. Co se týče umístění rostlin do nádob, je třeba mít na paměti, že každá rostlinka potřebuje minimálně prostor cca.150 x 150 mm. Osazujeme-li rostlinami truhlíky, většinou jsou tyto rostliny vystaveny silnému vlivu povětrnostních podmínek. Déšť, vítr, přílišné sluneční světlo, to vše v nadměrné míře může poškodit převislé rostlinky. Velice vhodné je proto opatřit truhlík podpůrnou drátěnou konstrukcí. Nad vysazenými sazenicemi umístíme mřížku. Do ok pak vplétáme opatrně výhonky tak, abychom je nepolámali. Povrch půdy je tak chráněn proti vysychání a rostliny nepolehávají. Velice dobře se daří většině převislých rostlin v zavěšených nádobách. Nádoby je možno zavěsit na hák na stěnu. Efekt zavěšených rostlin se ještě znásobuje rozmístěním rostlin nad sebou. Velice pěkně ozdobíte stěnu umístíte-li pod spodní okraje převisu horních rostlin další nádobu s převislou rostlinou. Horní převis zakrývá spodní nádobu a vytváří tak dojem mnohem delšího květinového převisu. 

 

 

Problémy při pěstování pokojových rostlin

Zde je několik nejzásadnějších příznaků a příčin nepatřičných jevů při pěstování pokojových rostlin. Tyto jevy mohou být způsobeny velkým množstvím různých příčin - onemocněním, nedostatečnou či nesprávnou péčí, napadením škůdci atd. Zjistíte-li na listech a výhonech Vašich rostlin výskyt černého povlaku, vizuálně podobného sazím, jedná se o ČERŇ. V tomto případě je nutné zamezit přístup savému hmyzu a omýt napadenou rostlinu mýdlovou vodou. Jsou-li okousané okraje listů ve tvarech obloučků, ohryzané oddenky či kořeny a rostlina uvadá, jedná se o LALOKONOSCE. Vysbíráme všechny brouky a na zeminu použijeme insekticidní postřik (Cymbush 10 DP). Na rubu listů jsou průsvitné larvy a lepkavá hmota. Na rostlině se nacházejí MOLICE. Na tyto škůdce použijeme insekticidní postřiky (Cymbus 10 DP, Actellic 50 EC). Mají-li rostliny malé květy a listy, a v malém množství, vybledlé výhonky a listy daleko od sebe, trpí NEDOSTATKEM SVĚTLA. V tomto případě stačí rostlinu přenést na světlo, její stav by se tím měl zlepšit. Listy opadávají, objevuje se na nich bílý prášek, popřípadě se deformují. Rostlina je napadena PADLÍm. V tomto případě je důležité zlepšit cirkulaci vzduchu, napadené listy odstranit, nepřemokřovat, použít fungicidní postřiky (Bayleton 25 WP, Baycor 25 WP, Fundazol 50 WP). Objeví-li se na listech šedý práškový povlak, či plstnatý povlak nebo listy zahnívají, napadla rostlinu PLÍSEŇ ŠEDÁ. Zničíme poškozené listy, nezaléváme rostlinu tak často, nerosíme a použijeme patřičné fungicidy. Začnou-li se deformovat stopky, na listech se objeví světle hnědé skvrny, listy nebo výhonky jsou zakrnělé či svěšené, jedná se o POPÁLENÍ SLUNCEM. Rostlinu okamžitě umístíme na jiné stanoviště, popřípadě ji zastíníme. Začne-li rostlina náhle shazovat velké množství listů, které se krabatí a černají, jedná se o nepříznivý vliv PRUVANu. Zamezíme tedy působení průvanu na rostlinu nebo přemístíme rostlinu na jiné satnoviště. Začne-li se na substrátu a květináči objevovat mech a řasy, popřípadě začnou-li žloutnout a opadávat listy, je rostlina vystavena nepříznivému PŘEMOKŘENÍ. Náprava této situace je ve vysušení zeminy, méně častém zalévání a v zalévání na misku. Začnoul-li černat listy, na jejich rubu se objeví hnědý nebo žlutý, místy lepkavý povlak, jsou příčinou PUKLICE. Použijeme na ně insekticidní postřik (Actellic 50 EC). Jsou-li okraje listů svinuté, objeví-li se malé pavučinky a na listech drobné tečky, jsou příčinou nejspíše SVILUŠKY. V tomto případě začneme rostliny pravidelně rosit a použijeme insekticidní postřik (Bi 58 EC, Omite 570 EW, Talstar 10 EC, Vertimec 1,8 EC nebo Sumithion či Neudosan). Jsou-li na listech mozaikovité vzory a objeví-li se v nich nepravidelné chodbičky, jsou příčinou bezesporu VRTALKY. Při jejich likvidaci odstraníme poškozené listy a použijeme insekticidy. Jelikož pokojové rostliny napadají choroby a škůdci z různých příčin a není v silách pěstitele tomu zabránit je dobré v letních měsících provést každých 14 až 21 dní preventivní postřik insekticidy čí fungicidy pomocí rozprašovače. Nejbezpečnější je použití insekticidně působícího výtažku z kořene kožnatce (Derris) a vratiče, neboť jeho látky se běžně vyskytují v přírodě. Dejte pozor, aby se tento postřik nedostal větrem do rybníka, Derris škodí rybám. Postřik skladujte na suchém místě, v mrazuprostém prostředí, mimo dosah dětí, zvířat a co nejdále od potravin. Přípravku nařeďte pouze tolik kolik spotřebujete a dle pokynů výrobce. Rostliny ošetřujte vždy ve venkovním prostředí a večer, kdy nejsou nablízku včely. Mnoho insekticidů je pro ně nebezpečných. Je-li rostlina napadena virovou chorobou, projeví se to nepravidelným zbarvením listů. Proti těmto chorobám nebyl zatím vynalezen žádný lék a nemocné rostliny je třeba zničit. Doporučuje se rostliny spálit nebo zakopat hluboko do země. Proti napadení rostlin škůdci je nesmírně důležitá prevence. Alespoň jednou týdně prohlédneme listy, důležité jsou spodní strany, každý druhý týden omyjeme listy pomocí houbičky vodou. Velice účinné jsou i postřiky a omývání rostlin tabákovým výtažkem. Tabák ze 2 - 3 cigaret zalijeme 0,3 litrů vody a necháme 7 až 10 dní odstát. Tímto způsobem získáme výluh hubící červce, molice a mšice. Místa sání červců, štítenek a puklic lze potírat lihem, poté opláchneme vodou, aby zbylý alkohol nepoškodil tkáně. Dále lze prevenci proti škůdcům provést pomocí aplikace hnojivých tyčinek, které obsahují chemické látky, jež se skrze kořeny dostanou rostlinnou šťávou do všech částí rostliny a infikované šťávy pak zahubí sající hmyz. Tyto tyčinky jsou pro hnojení velice vhodné neboť kromě látek hubících hmyz obsahuje i látky proti houbovým chorobám. Stejně jako granulovaná hnojiva mají pozvolný účinek, čímž zásobují rostlinu vyváženě po delší dobu. Hnojíme-li rostlinu roztoky, je lepší použít až o polovinu nižší koncentraci, nežli doporučuje výrobce, avšak aplikovat častěji. Dále je možné použít organická hnojiva v pevné formě na povrch květináčů. Při každém zalévání pak do půdy proniká potřebné množství makro- a mikroprvků. Můžeme pak omezit hnojení minerálními hnojivy. Přesná a pravidelná zálivka je další velice důležitý aspekt pro bezproblematické pěstování pokojových rostlin. Je-li půda suchá do hloubky 2 cm, je třeba rostlinu zalít (nevyžaduje-li rostlina neustále vhkou půdu). Zaléváme až voda začne vytékat spodním otvorem květináče, potom čekáme, až vyschne natolik, že při dotyku prstem činí dojem úplně suché půdy, poté opět hojně zalijeme.

 

Výsadba okrasných stromů a keřů

Při výsadbě veškerých okrasných stromů a keřů je velice důležitý výběr rostlin a pečlivá výsadba. Dalším důležitým aspektem je pečlivý výběr nejvhodnějšího stanoviště dle všech specifických požadavků každé rostliny. Jedná se především o půdní, prostorové, světelné, závlahové a teplotní podmínky. Máte-li omezenou rozmanitost těchto podmínek, je nutné přizpůsobit výběr rostlin Vašim možnostem. V dnešní době je již široká nabídka veškerého rostlinného sortimentu a jistě pro své podmínky najdete rostliny splňující Vaše představy. Dalším velmi důležitým faktem je doba výsadby. Rostliny můžete zakoupit jako prostokořenné, balové a kontejnerové (v nádobách). Kontejnerové rostliny se jako jediné dají vysazovat od jara do podzimu, tedy po celou dobu rozmrzlé zeminy, pouze v období letních měsíců je třeba zvýšené péče po výsadbě rostlin, což se týká především dostatečné a pravidelné zálivky. Na jaře po rozmrznutí půdy až do konce dubna a posléze od října do zámrazu můžeme vysazovat prostokořenné rostliny. U balových rostlin je možné jarní výsadbu prodloužit až do konce května. Zcela specifické je vysazování stálezelených dřevin. Tyto rostliny vysazujeme pouze na jaře, protože po podzimní výsadbě by rostliny nemusely přečkat první zimu a mohly by uschnout. To samé platí i pro rostliny s podzimním kvetením. Rododendrony vysazujeme v dubnu až květnu a od poloviny září do konce října. Pozdější výsadba není u rododendronů vhodná, rostlina by nemusela bezpečně zakořenit, v průběhu zimy by mohla trpět nedostatkem vláhy a mohla by zaschnout. U balových rostlin při výběru dbejte na to, aby měla rostlina dostatečně velký a pevný nerozpadavý bal. Bal je mnohdy zajištěn jutou nebo pletivem. V tomto případě vysazujeme i s těmito zpevňujícími prostředky. Z balu by neměly vyčnívat žádné silnější kořeny, při skladování je nutné je mít založené v kůře, zemině nebo rašelině, aby nedošlo k jejich přílišnému vysychání. Prostokořenné rostliny mají mít dostatečně vyvinutý kořenový systém s množstvím postranních kořínků. Dále nejméně tři vyvinuté výhony s vyvinutými pupeny, minimálně narašenými. Kůra by měla být zdravá a bez poškození, nesvraskalá a nevyschlá. Těsně před výsadbou je možné namočit kořeny do čisté vody. Rostlina tak bude mít dostatečný přísun vláhy před výsadbou. Příliš dlouhý kořenový systém je možné zkrátit až o 1/3. Může se však stát, že nebudete mít možnost zakoupenou rostlinu ihned vysadit, v tomto případě ponechejte kořenový systém až do výsadby obalený vlhkými novinami, popřípadě založený ve vlhké půdě. U kontejnerových rostlin přichystáme výsadbovou jámu cca. 2 x větší než je velikost původní nádoby v níž je rostlina umístěna. Po provedení výsadby je vhodné půdu okolo rostliny zakrýt vrstvou mulče. Tato vrstva zamezí růstu nežádoucích plevelů, zamezuje odpařování vody z půdy a zlepšuje pohledové uspořádání vysazených rostlin ve stávající zahradě. Zcela zvláštní skupinou v problematice výsadby jsou popínavé dřeviny, ty jsou na jednom neměnném stanovišti desítky let a nelze je přesadit. Díky tomu, že je lze většinou koupit jako kontejnerové, je možné vysazovat je v průběhu celého vegetačního období. Minimální rozměr jámy pro výsadbu by měl být 40 x 40 cm. Větší jámy se doporučují u stěn domů, kde budou rostliny trpět nepříznivými specifikami tohoto prostředí (srážkový stín, sucho atd.). Kořenový bal vysazovaných rostlin namočíme a po zasazení pečlivě zasypeme kvalitní zeminou. Mějte na paměti, že s rostlinou nebudete moci manipulovat a kromě výběru vhodného stanoviště pro ni přichystejte dle potřeby nezbytnou opěru pro dobré popínání rostliny. Jakmile je rostlina starší a její výhony zdřevnatí, není možné je příliš ohýbat a hrozí poškození. Již zmíněné rododendrony vybíráme tak, aby sazenice měla alespoň tři až pět výhonů, aby její mrazuvdornost odpovídala podmínkám stanoviště a aby stálezelené druhy neměly na listech hnědé skvrny. Rododendrony vyžadují rašelinný substrát s kyselou půdní reakcí. Stanoviště tedy upravíme následujícím způsobem, vyhloubíme cca. 40 cm hlubokou jámu, na její dno umístíme drenážní vrstvu z hrubého písku (5 cm), dále vrstvu hrubé rašeliny (5 cm). Usadíme rostlinu a pečlivě obsypeme rašelinou, která by měla být kvalitní a současně do ní může být přimíseno až 10% tříděného říčního písku. Tuto rašelinu mírně utužíme a zalijeme. Po výsadbě dbáme na to, aby rostlina nebyla vystavena přímému polednímu slunci, které v průběhu zimních a jarních měsíců může vážně poškodit listy rododendronů. Tento problém se netýká azalek, ty jsou v těchto obdobích bez listů. Při výsadbě vysokokmenných listnatých stromů je mnohdy potřebná dostatečná fixace, proti nepříznivě působícím povětrnostním vlivům. U menších rostlin stačí většinou upevnění k jednomu kůlu. Jinak je pro tyto případy nejideálnější opěra ze tří kůlů nezasahujících do korunky. Fixace by měla být ukončena těsně pod počátkem větvení. V tomto místě je nutné využít ve styku s rostlinou měkkého materiálu, aby nedošlo k poškození kůry vysazeného stromku. Listnaté stromy lze zakoupit prostokořenné, kontejnerové i balové. Listnaté keře jsou k dostání prostokořenné a kontejnerové. S balovým opadavým keřem se setkáme pouze vyjímečně. Jehličnaté dřeviny je důležité vybrat zcela nezávadné. Rostliny se zaschlými či rezavými částmi, odřenou kůrou, či zlomenými větvičkami jsou pro výsadbu zcela nevhodné. I u jehličnanů se často využívá fixace. Především větší sloupovité tvary fixujeme buďto pomocí tří menších kůlů, pro jehličnany je však příhodnější přichycení k jednomu kůlu šikmo zaraženému ke kmínku. Fixaci odstraňujeme po 1 - 3 letech. Sazenice jehličnanů se vysazují pouze jako kontejnerové nebo balové. Menší kontejnerové můžeme vysazovat v průběhu celého vegetačního období, kontejnerové od rozmrznutí půdy do konce května a od poloviny září do zámrazu. Vzrostlé jehličnany vysazujeme na jaře. Při pozdější výsadbě může dojít k zamrznutí půdy a omezení přístupu vláhy ke kořenům. Stromek pak může uschnout.Po výsadbě je pro všechny rostliny velmi důležitá pravidelná dostačující zálivka. Jsou-li po výsadbě horké sluneční dny, je vhodné rostlinu chránit před přímým působením slunečních paprsků. Vytvoříme tedy zastínění z jižní strany. Mezi dva kůly napneme tkaninu, která bude rostlině umožňovat stinné prostředí, zabraňující odpařování závlahy. 

 

Kuklík 

(Geum coccineum ´Borisii´)

  • zimovzdorná trvalka pro slunná a polostinná stanoviště se svěží hlinitohumózní půdou
  • tato rostlina se sasankovitými květy kvete od června do srpna
  • po odkvětu vytváří zvláštní plody s ochmýřenými nažkami
  • většinou kvete dvakrát
  • díky bujnému rozrůstání je vhodná jako půdopokryvná rostlina
  • Geum coccineum - kuklík šarlatový - je domovem v Malé Asii a na balkánských ostrovech
  • dorůstá se výšky 30 - 50 cm
  • rostlina seříznutá hned po odkvětu kvete znovu na podzim
  • květy jsou rumělkově červené
  • jedná se o krátkověkou trvalku, kterou je nutné vždy po 2 až 3 letech zmladit dělením, jež lze současně využít i pro namnožení rostliny

 

Ibišek čínská růže 

(Hibiscus rosa-sinensis)

  • během léta využitelná jako rostlina pro nádoby na venkovní stanoviště
  • v průběhu zimy jako pokojová rostlina
  • původem z tropických oblastí, kde roste jako 3-5 m vysoký keř
  • v prvních letech zůstávají rostlinky nízké, posléze je nutné zaštipovat výhony
  • během růstu vyžaduje dostatek světla bez silného slunečního úpalu
  • dále potřebuje teplo, čerstvý vzduch a dávku hnojiva v každém týdnu
  • v zimě umístěte rostlinu na světlém, vzdušném stanovišti
  • v zimě rostlina nepotřebuje vyšší teplotu než 12-14 st.C (leden-březen)
  • kvete od března do října

 

Vavřín vznešený 

(Laurus nobilis)

  • stálezelený keř, ve střední Evropě nezimovzdorný
  • původní domovina této rostliny je v Malé Asii odkud se rozšířila do středomořské oblasti, kde již dostatečně zdomácněla a roste zde zplaněle
  • v současné době její působení zasahuje až k Tessinu a do jížních Tyrol
  • mrazy okolo - 10 st.C. snáší vavřín pouze po krátkou dobu, v našich podmínkách tedy není zimovzdorný
  • mimo zmiňovanou oblast během zimy vydrží venku pouze v jižních částech Anglie
  • rostlina s jednou z nejdelších historií
  • ve starověku byl vavřín obětován Apollónovi, symbolizoval čistotu, vavřínový věnec byl předáván vítězům ve starořeckých hrách v Delfách, v antickém Římu nosili věnce z vavřínu na hlavách váleční vítězové
  • plody a listy obsahují éterické oleje, odedávna využívané jako lék a koření
  • v ostatní Evropě využíván kromě léčivosti i jako okrasná kbelíková rostlina pro dekorační účel
  • vavřín je stálezelený aromaticky vonící keř dorůstající ve vhodných podmínkách 7-15 m
  • koruna je kuželovitá hustě olistěná
  • listy jsou úzce eliptické, 5-10 cm dlouhé, na okraji zvlněné, lesklé, tmavě zelené
  • žluté květy se objevují v březnu, plodem jsou černé bobule
  • rostlina není samosprašná, k opylení je tedy potřeba jedna samčí a jedna samičí rostlina
  • do nádoby pro vavřín použijeme živnou kompostní zeminu
  • nádoba by měla být velká, aby se zabránilo převrhnutí rostliny
  • nádobu opatřete dokonalou drenáží, předejdete tím hnilobě kořenů
  • od dubna do začátku srpna přihnojujeme každý týden roztokem vícesložkového hnojiva
  • kuželovité, pyramidální, sloupovité a kulovité tvary se stříhají v březnu zahradnickými nůžkami
  • při sestřihu se nesmí jednotlivé listy prostříhat
  • během léta pečlivě zaléváme, kořenový bal nesmí nikdy vyschnout
  • během zimy přeneste rostlinu do mrazuprosté místnosti na světlé (může být v případě nutnosti i trochu temnější) stanoviště, teplota by měla být co nejchladnější, nejlépe několik stupňů nad nulou, místnost by měla být dostatečně vzdušná
  • během tohoto umístění rostlinu takřka nezalévejte, pouze tak, aby bal zcela nevyschl, většinou se udává zálivka tak 1 x za 10-14 dní
  • jakmile to počasí dovolí, přeneste vavřín co nejrychleji opět na venkovní stanoviště

 

Bambusy

Tyto stálezelené rostliny lze v zahradě využít mnoha způsoby. Mohutné, dekorativní trávy se využívají jednak jako solitéry, ale díky jejich odolnosti vůči zimě a možnosti tvarování, se začínají v poslední době uplatňovat i jako rostliny pro živé ploty. Veliké množství různých druhů nabízí i rostliny pro osázení ploch hustými polštáři bambusů, či jako doplňkové rostliny pro záhony trvalek. Velmi oblíbená je i forma pěstovaná v květináčích. Bambusy jsou poměrně nenáročné rostliny. Vyžadují kyprou, humozní a propustnou půdu, nejlépe na polostinném stanovišti, popř. na světlém stanovišti, kde nehrozí rostlině přímé sluneční záření v době jeho největší intenzity. Kromě přímého letního poledního slunce je třeba rostlinu chránit i před zimním sluncem. Jediné větší požadavky má bambus na živiny a zálivku. Po vysazení rostlinu přihnojujíme speciálním hnojivem, lze využít např. Kristalon speciál. Hnojivo přidáváme v rozmezí od května do konce srpna, přičemž dávka při konci období pro hnojení příznivě působí na lepší odolnost rostliny v mrazivých měsících. Zalévání v průběhu celého roku rostlině pouze prospívá, důležitá je především vydatná zálivka v teplém letním období. Samozřejmostí je zimní zálivka. Venkovní bambusy zaléváme, pakliže není zamrzlá zemina, bambusy v nádobách vyžadují poněkud větší péči. Díky omezenému životnímu prostoru potřebují pravidelnou zálivku, propustný substrát a odvodňovací otvor ve dně. Pro rostliny v nádobách je nutná i pravidelná měsíční dávka hnojiva mimo zimní období. Před zimou opatřete nádobu zábalem proti promrzání a umístěte do bezmrazé místnosti. Zalévejte pouze tak, aby nebyl bal suchý. Na sucho reagují rostliny svinováním listů. I venkovní rostliny je občas dobré chránit proti mrazu a to především mladé rostliny. Třetím rokem by již měla být rostlina dostatečně odolná a vydržet i větší mrazy. Jedinou větší nevýhodou bambusů při řešení zahrad je vytváření podzemních výhonků, které Vám snadno mohou způsobit nemalé problémy. Rostlina se velice rychle šíří pod povrchem půdy a často proroste celým záhonkem, podroste dlažby a terasy nebo zcela zničí ochranou fólii vodních ploch proražením. Podzemní výhonky jsou vlastně stonky, které se šíří pod povrchem. Proti těmto výhonkům je proto třeba kolem kořenového balu umístit oddenkovou zábranu, nejlépe pevné dílce zakopané podél celého obvodu kořenové soustavy. Dílce by měli být alespoň 70 cm široké. Nechte je vyčnívat cca. 5 cm nad povrch. Lze využít i různé plastové nádoby s odstraněným dnem, např. květináče či kbelíky na vodu atd.;

  • Phyllostachys aurea - zlatý bambus - nejznámější klasická odrůda bambusu, využívá se především pro výrobu rukojetí deštníků, rybářských prutů či dekorativních předmětů. Jedná se o starou kulturní rostlinu se žlutozelenými stébly a světle zelenými drobnými listy. V našich podmínkách vytváří rostlina husté houští a pouze krátké rhizomy. Mrazuvdornost je do - 20 st.C. U nás dorůstá výšky 4 m, ve své domovině až 10 m.;
  • Phyllostachys aureosulcata - je časně rašící, s drsným zeleným stéblem a zřetelně žlutými vruby, listy jsou tmavozelené, malé a řídce rozmístěné. Vyznačuje se velmi dlouhými oddenky a řídkým porostem hájků. Aureocaulis - okrasná forma P.aureosulcata se žlutými stébly, vhodná pro živé ploty, bambusové háje i jako solitéra, odolná do - 23 st.C a dorůstající výšky až 5 m. Slunná i polostinná stanoviště. 
  • Spectabilis - forma P.aureosulcaty s obloukovitými žlutozelenými stébly, vytvářející oddenky, vhodný pro bambusové háje, živé ploty a jako solitéra pro slunná stanoviště, dorůstá výšky 5 m a snáší teploty do - 17 st.C.;
  • Phyllostachys bissetii - elegantní forma, vhodná pro drsné podnebí, živé ploty i jako solitéra na polostinná a slunečná stanoviště. Dorůstá výšky 3 - 5 m, odolná do -20 st.C. Nejhezčí zimní zeleň rostlin rodu Phyllostachys, tmavé listy.;
  • Phyllostachys bambusoides - vytváří tlustší kmínky, dosahuje výšky 5 m, zimovzdorný do - 10 st.C.;
  • Phyllostachys flexuosa - velmi ohebný bambus, křivolaký růst hlavního stébla. Tato stébla jsou nejdříve svěže zelená, později žlutá s tmavými skvrnami. Ve stáří se rostlina vzpřimuje z původně převislého růstu. Vhodná je především pro bambusové háje a hustá křoví, šíří se oddenky, dorůstá výšky 2 m, odolná do - 23 st.C.;
  • Phyllostachys nidularia - tmavozelená, velmi hustá rostlina, dorůstá se výšky 2,5 m a je odolná do - 17 st.C.;
  • Phyllostachys nigra - černý trubkovitý bambus pro slunná stanoviště. Listy má tato rostlina tmavě zelené s modravým ojíněním na rubové straně, stonky jsou nejprve zelené posléze černají. Vhodná jako solitéra či kbelíková rostlina. Šíří se krátkými rhizomy a roste takřka hnízdovitě. Dorůstá výšky 2 m, a do - 18 st.C je odolná. Některé odrůdy P.nigra však mají velmi specifické vlastnosti. 
  • Boryana - vzpřímená forma se světlými zelenými, malými listy a zelenými stébly s hnědými skvrnami. Robustní odrůda, výška 4 m, odolnost do - 23 st.C. 
  • Fulva - stébla zelená s hnědými tečkami, později zlatohnědá, ve stáří černá, výška 4 m, odolnost do - 23 st.C. 
  • Henonis - zelená stébla, ohýbají se pod tíhou hustých listů, velice dekorativní odrůda, odolná do - 20 st.C a dorůstající výšky 5 m. 
  • Punctata - velmi dekorativní solitéra a kbelíková rostlina pro slunná stanoviště. Stébla jsou černá, tvoří oddenky a dorůstá se výšky 5 m. Odolnost do - 10 st.C.;
  • Phyllostachys viridi-glaucescens - velice rozšířený bambus ve střední Evropě, stébla jsou řídká a vzpřímená, modrozelená. Listy jsou zelené s modrým ojíněním na spodní straně listu, lehce chlupaté. Tvoří pohledově prostorné hájky. Šíří se dlouhými oddenky. Odolný do - 25 st.C, dorůstá výšky 6 m.;
  • Fargesia muriliae (Sinarundinaria murialea) - rostlina vhodná pro živé ploty, jako kbelíková rostlina a jako rostlina k doplnění trvalkových záhonů. V zimě zůstává na rostlině jen málo listů, prudké slunce listy svinuje, rostlinu umístěte raději do polostínu. Jedná se o menší, hustě rostoucí druh s oranžově žlutými stébly. Odolná do - 30 st.C, dorůstá 2 - 4 m. Odrůda Weihenstephan roste silněji, odrůda Simba se vyznačuje širokým vzrůstem a malou velikostí do 1,25 m.;
  • Fargesia denudata (Sinarundinaria denudata) - rostlina pro bambusové houštiny, živé ploty, solitéry a pro pěstování jako kbelíková rostlina na slunná stanoviště. Stébla rostou obloukovitě jedno přes druhé, nemá oddenky, odolná do - 20 st.C, dorůstá se výšky 4 m.;
  • Fargesia nitida (Sinarundinaria nitida) - forma s krátkými a úzkými listy, stébla tmavozelená a červenohnědá. Dorůstá výšky 3 m, odolná do - 23 st.C. Odrůdy Eisenach a Nymphenburg jsou převislé a jejich výška se uvádí 2,5 m.;Arundinaria jaunsarensis - druh velmi podobný druhu Fargesia, pouze je ve všech částech jemnější. Vysazuje se na světlá a polostinná místa, roste velice rychle, má tmavé stonky a dorůstá výšky 2,5 m. Odolná do - 17 st.C.;
  • Hibanobambusa tranquillans Shiroshima - hustě keřovitý růst s oddenky, žlutobíle žíhané listy, vhodná pro nižší živé ploty a pro osázení prostorů pod stromy, vhodná pro slunce i polostín, odolná do - 17 st.C, dorůstá výšky 1,75 m.;
  • Hibanobambusa tranquillans kimmei - bujně rozrůstající, středně vysoký bambus s jemnými žlutě pruhovanými listy, dobře snáší sucho a mráz. Vhodný jako solitér pro středně velké zahrady. Výška 1,5 m, odolný do - 17 st.C.;
  • Indocalamus - zvláštní rod mezi bambusy, velmi velké listy - až 50 cm, vyžaduje stín, má zelené listy i během zimy, k využití především v menších městských zahradách. 
  • Tessalatus - je převislý a dorůstá se výšky 1,5 m. 
  • Tsuboianus - je ve všech směrech drobnější s nápadně zelenými stonky, výška 1 m. Odolná do - 17 st.C.;
  • Pleiobastus - bambus vhodný pro slunná i stinná místa. Vyšší formy vhodné pro sestřihem tvarované živé ploty, nízké jsou využitelné jako doplňující rostlina k trvalkám. Velmi hustý růst, vytváří oddenky. Odolný do - 20 st.C. 
  • P.chino Elegantissimum - bíle pruhovaný list a výška 0,75 m. P.angustifolius - má malé listy a výšku 2 m. 
  • P.fortenei Variegata - bíle pruhované listy a výška 0,5 m. 
  • P. humilis var. pumilus - roste velmi široce, vhodný pro suchá a tmavá stanoviště, výška 0,6 m. 
  • P.pygmaeus - vystoupavý růst, tenká stébla, úzký list, vhodný pro všechna stanoviště. Výška 0,4 m. 
  • P.simonii Variegatus, 
  • P.virid-striatus Auricoma - zlatě pestré, výška 0,8 m.;
  • Pseudosasa japonica - bambus tmavozelené barvy s tmavými listy a se vzpřímenými mladými výhony, ty se začínají po roce ohýbat, poškodí-li rostlinu větší mráz, jsou její listy nevzhledné, stanoviště by proto nemělo být vystaveno větším větrům. Jinak je tato rostlina odolná do - 23 st.C, dorůstá výšky 2,5 m, v teplejším slunném prostředí i více. Vhodná pro pěstování v nádobách a jako živý plot.;
  • Sasa - bujně rostoucí bambus potlačující plevele, vhodný pro slunné a polostinné stanoviště, snáší všechny půdy. Odolný do - 17 st.C. S. kurilensis - má klenuté listy. S
  • .palmata - palmovité listy, vhodná pouze do větších zahrad, výška 2,5 m. S.veitchii - široké listy s krémovými (odumřelými) okraji, výška 0,75 m. S.minor - světlé kraje listů, výška 0,3 m.;
  • Sasaella - velmi podobný bambusu Himanobambusu, v zimě si zachovává svoje charakteristické zbarvení, hustý růst, vytváří oddenky, vhodné pro živé ploty a jako polštářovité porosty na slunce a do polostínu. Odolné jsou do - 20 st.C. 
  • S.glabra Albovariegata - má žíhané pestré listy a výšku 0,75 m. S.masamuneana Albostriata - pestré listy a výška 1,5 m.;
  • Semiarundinaria fastuosa - vzpřímená forma bambusu s červenými stébly. Vhodná na úzké živé ploty do malých zahrad, dále jako solitéry na slunné či polostinné stanoviště. Listy jsou 15 až 20 cm dlouhé 2,5 cm široké. Dorůstá 6 m, odolný je do - 20 st.C.;
  • Semiarundinaria yashadake - má zhruba dvakrát tak široké listy a daleko sahající odnože oproti S.fastuosa. Dorůstá 4 m, odolná do - 20 st.C.

 

Kontakt

  • Tel.: 327 314 982
  • Fax: 327 314 787
  • Email: reklamace@starkl.com
  • Adresa: STARKL - zahradník spol. s r.o. , Kalabousek 1661, 286 01 Čáslav

 

Zpět